| LOUČ č.38 4.6.2001 |
| občasník informující o světě žurnalistiky a médií |
| motto: Karl Kraus měl Pochodeň, já to zkouším s Loučí... © Milan Šmíd |
| Louč se snaží posvítit i tam, kam nedosáhne světlo internetových zdrojů www.ceskenoviny.cz/media.html, www.mam.cz, www.istrategie.cz, www.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.ihned.cz, http://www.britskelisty.cz, http://www.ram.cz a dalších URL. |
Na okraj týdne 28.5.-4.6.2001
* Ve středu 30.5. se poprvé sešla nově zvolená Rada ČT, zvolila za předsedu Jana Mrzenu (38) a o svém jednání zveřejnila na internetu zápis. Na závěr jednání se členům Rady rozdávaly (propůjčovaly) mobilní telefony (o laptopech a videu s televizorem jako za Chmelíčka zatím nebyla řeč). V rubrice Řekli o... jsem shromáždil některé výroky členů Rady z minulého týdne. Zvýšenému zájmu komentátorů o mediální rady jsem věnoval zvláštní glosu.
* Tentýž den, 30.5., společnost PricewaterhouseCooper seznámila s výsledky forenzního šetření v ČT Praha. Krátká glosa k auditu v ČT je zde.
* Včera, 3.6., Česká televize dokončila přechod na nový satelit Eurobird 1, jehož prostřednictvím distribuuje svůj signál k vysílačům i individuálním digitálním přijímačům. Zde je návod na přeladění.
* Se zpožděním upozorňuji na tiskovou zprávu Rady RTV o udělování licencí k rozhlasovému vysílání z 22.5. Z té zprávy vyplývá, že všem, kteří vysílali, se licence prodloužila, některým i rozšířila - s výjimkou jediné stanice Radiohrad ve Třinci. Ale i tento jediný případ stačí Lukáši Jelínkovi, který se nazývá politologem, aby pod titulkem "Každá rada drahá, i ta televizní" si v Hospodářských novinách kopnul do všech mediálních rad, které existují. Tak jsem se raději podíval na komentář Radka Dreslera na www.radia.cz. Přečetl jsem si také diskusi o neprodloužení licence Radiohradu a došel jsem k názoru, že úpadek malých regionálních rádií může mít příčinu také ještě někde jinde, než ve zlovolné činnosti RRTV, jak naznačuje Lukáš Jelínek.
Na druhé straně mně u Rady RTV stále chybí to, co je u jiných regulačních orgánů na Západě běžné: Když orgán rozhodne, tak svá rozhodnutí zdůvodňuje. Z těchto komentářů se pak dá vyčíst, zda se rozhoduje podle určitých zásad nějaké přesně stanovené politiky, nebo jenom podle toho, jak se radní právě vyspali, či koho mají za kamarády.
* Valná hromada Syndikátu novinářů ČR se blíží, bude se konat 22.6. Na informační stránce Syndikátu je k dispozici bilance činnosti za uplynulé tři roky včetně zprávy etické komise Syndikátu. Zároveň je tady k dispozici seznam 22 delegátů valné hromady, kteří budou rozhodovat. Delegátem se mohl stát kterýkoli člen Syndikátu, který získal prokazatelnou podporu patnácti dalších členů. Vzhledem k tomu, že z 22 delegátů je 10 seniorů, je jasné, kdo měl více času na sběr podpisů pro svou kandidátku. Na druhé straně 10 delegátů je mimopražských, což je příslibem toho, že rozhodování Valné hromady nebude příliš pragocentrické.
* Vzhledem k tomu, že tento týden se rozjíždí další kolo rozhovorů o vstupu ČR do Evropské unie, zaujal mě žebříček připravenosti vstupu do EU, který zveřejnil server EurActiv. Graf ukazuje, jak kdo pokročil v uzavírání třiceti kapitol rozhovorů, přičemž Česká republika zde mezi premianty nepatří.
Radilové radí Radám
aneb Na okraj komentářů minulého týdne.
Zvolení nové Rady ČT se stalo vděčným tématem řady úvah a komentářů minulého týdne. V úvodu Louče již zmiňovaný "politolog" Lukáš Jelínek ve svém komentáři "Každá rada drahá i ta televizní" (HN 28.5) o novinářích píše, že prokazují neinformovanost a selhávají, a při tom sám šíří bludy, když tvrdí, že nový zákon rozhodování o licencích projasní, protože "prodloužení licence si majitel média bude moci zaplatit, bez ohledu na kvalitu a úroveň, bude-li na to mít." (Zřejmě zákon nečetl, takže neví, že ten poplatek za licenci se netýká všech, ale jen celoplošných a jen televizních licencí.)
V závěru Jelínek navrhuje revoluční řešení, "aby o složení mediálních rad rozhodovali sami voliči. Vybrat si u příležitosti voleb... z nabídnutého seznamu své vyslance do rad by jim zcela nevadilo. Jednalo by se o projev zastupitelské demokracie čisté, nikoli všelijak filtrované."
Jenom mi není jasné, kdo ten "nabídnutý seznam" připraví, aniž by byl politologem Lukášem Jelínkem obviněn z "filtrování". Že by pan Lukáš při některých přednáškách o zastupitelské demokracii chyběl?
V minulé Louči jsem si troufl zapochybovat o odborných kvalitách Petra Marka s identifikací "spoluzakladatel sdružení Média - věc otevřená." Jeho další komentář "Rady ČT vždy selhávaly" (MF Dnes 31.5.) mě nepřesvědčil, že jeho nepochybně dobrá vůle o nápravu věcí je podložena příslušnou kompetencí.
Na jedné straně s některými jeho závěry vřele souhlasím (správní rada v ČT, zmenšení vícehlavé rady u správního úřadu Rady RTV apod.), na straně druhé z jeho komentáře čiší naivita (dražba licencí zbaví RRTV regulační funkce) a také neznalost faktů.
Například nevím, kde vzal informaci, že rozhlasový mrakodrap na Pankráci měl kdy tržní hodnotu dvě miliardy korun. Právě iluze o tom, že ten barák se dá prodat alespoň za miliardu, a neochota podívat se pravdě do očí, že ta cena od začátku neodpovídala tržní hodnotě, zkomplikovala a prodloužila jeho prodej.
Rovněž když Petr Marek tvrdí, že "přes tolik křiku o prosazování politických vlivů se v prvních letech existence rad (zhruba do roku 1998) skoro žádný vliv nekonal", tak asi není seznámen s průběhem četných zasedání Stálé komise PSP pro sdělovací prostředky od roku 1994. Pravda, radám ČT a ČRo jejich zprávy až do roku 1998 poměrně hladce procházely, ale Rada pro R a TV vysílání si užila své. V červenci 1994 ji Sněmovna předčasně odvolala a pak ji několik let úkolovala, o čemž jsou zachovány doklady a usnesení, zvláště z harrachovských výjezdních zasedání 1995 a 1996.
Ze záplavy mentorujících a kritizujících komentářů se výrazně vyčlenil "Pootevřený dopis nové Radě České televize", který napsal Vladimír Bernard do Britských listů 29.5. Autor v něm upozorňuje nové členy Rady ČT na skaliska, na kterých troskotaly dobré úmysly předchozích rad ČT, a která mohou ohrozit i plavbu Rady nové. Těmi skalisky - zdánlivými nebo skutečnými - jsou podle Bernarda mj. "politická manipulace", "mediální hluk", "katedrové teoretizování", "vize namísto koncepce", "iluze o auditech", "zbytečný spěch".
Věta Jana Čulíka, kterou přičinil na závěr, by stála za podrobnější analýzu. Kdyby se jí někdo kvalifikovaný zmocnil, třeba by odhalil zdroje Čulíkovy umanutosti, která - při jeho známé absenci kritické sebereflexe - dostává podobu arogance. Posuďte sami:
"Poznámka JČ: Článek pana Bernarda je, zdá se mi, typickým vyjádřením českých středních vrstev, jimž záleží na kultuře - které však nemají - bez urážky - příliš podrobné znalosti o situaci v České televizi, ani o profesionalitě televizní práce."
Já si nemohu pomoci, ale podle mého názoru úhel pohledu, kterým Vladimír Bernard pohlíží na Českou televizi, je nepoměrně širší, a tím také pro Radu ČT užitečnější, než úhel pohledu Jana Čulíka obsedantně zahleděného pouze do zpravodajství a publicistiky od sedmi do deseti večer a do jedné problematické epizody v historii ČT (které se navíc Britské listy a jejich spolupracovníci účastnili natolik aktivně, že jejich snaha vystupovat jako objektivní a nestranní pozorovatelé není příliš důvěryhodná).
A na závěr jsem si nechal komentář Karla Steigerwalda Přeceněné morče (MF Dnes 2.6.2001) Ten vychází ze své osobní zkušenosti radního a některé odstavce stojí za citování
"Každý radní má své libůstky a podivnosti, jimiž obtěžuje vedení televize. Jeden vymítá z obrazovky "pavědy", jako je horoskop, druhý ve jménu dechovky zakazuje big beat, třetí zkoumá programy mikroskopem novodobého náboženského fanatika, čtvrtý si myslí, že "Alles Gute" podněcuje nenávist k cizincům, pátý si představuje televizi jako institut liberálního doškolování.
Před řáděním těchto podivínů chrání televizi jen skutečnost, že je nikdo nebere vážně, že jejich reálná moc je nepatrná a že jim nedostatečná kvalifikace ani neumožňuje jakkoliv se do chodu televize vmísit."
Na první pohled sympatická Steigerwaldova skepse však skrývá jedno velké nebezpečí. Lidé se mohou ptát: Proč tedy tu Radu ČT máme, nebylo by lepší, kdyby Česká televize neměla žádnou Radu a spadala by pod nějaké ministerstvo? A byli bychom na cestě směrem k vytvoření státního či vládního média.
Audit, který není auditem.
Dlouho očekávaný výsledek auditu je na světě, i když jen v celkovém souhrnu. Nemastnou neslanou zprávu vystavenou na serveru www.czech-tv.cz opepřilo pouze zjištění o zkorumpované nákupčí videokazet a pásů (propuštěna v roce 1998) a o tom, jak Jiří Baumruk uzavíral v lednu 2000 smlouvu o hokejových přenosech tak, aby to stihl dříve, než z ČT odejde. Jinak jsou zde různá obecná zjištění a doporučení, přičemž bod 10 to říká jasně:
Procedury, které jsme prováděli během našeho šetření, nemohou sloužit k vydání auditorského výroku. Ačkoli naše činnost byla zaměřena na hlavní oblasti potenciálního rizika, nemusely být identifikovány všechny případy podvodného jednání či zpronevěr. Naše šetření bylo závislé na dostupnosti informací poskytnutých ČT."
Já jsem si ve zprávě podtrhl: "Z poskytnuté dokumentace nevyplývají důkazy o zpronevěře či nekalých praktikách týkající se společnosti ČT Invest." (Do ČT Invest se ukládaly finanční přebytky, které později sloužily k financování investic ČT.) Omluví se dnes, po zveřejnění šetření, Jana Dědečková nebo Kateřina Dostálová bývalému vedení ČT a řediteli Paluskovi za to, že na ně vrhaly stíny podezření o "diskutabilních transakcích", ne-li dokonce o korupci, v souvislosti s ČT Investem? Nebo snad mají k dispozici ještě nějaké další dokumenty?
Na druhé straně souhlasím s Vladimírem Bernardem, který v Britských listech novým radním ČT vzkazuje, aby nepodléhali iluzím o auditech:
"Nepochybujte, že se v České televizi lidé nedokázali obohacovat, ale nebylo to tak směšně jednoduché, aby se to dalo odhalit auditem. Někde se hospodařilo líp. Někde hůř... O tom, kolik měl na kontě šéf skupiny, když do televize přicházel a kolik, když "unaven" odešel, vám audit nic nepoví."
Řekli o Radě ČT (členové Rady ČT)
Česká veřejnoprávní televize potřebuje zcela razantní přestavbu. Je přebujelá ve všech směrech. Přestože audit je prý již hotov, není zveřejněn. Audit vyvolaný tak dramatickými okolnostmi, kdy si ČT brala za rukojmí celý stát, se přece musí dostat ve stejnou dobu na internet i k televizním pracovníkům. Mám poměrně rozsáhlé zkušenosti z řízení kultury i jejího prostého fungování. Jsem přesvědčen, že valná většina našich kulturních kolosů pracuje způsobem, který byl vypěstován za totality, a brání se jakýmkoliv racionalizacím.
Tento národ mě asi ukamenuje, ale já se klidně přiznám k tomu, že by mi nevadila privatizace prvního kanálu.
Otázka: Máte představu, co přesně budete v radě dělat?
Odpověď: Zatím jen velmi matnou.
Otázka: Nemáte strach, že jako neodborníka vás mohou televizní pracovníci s prominutím tahat za nos?
Odpověď: Nemám. Pro odborné potřeby budeme mít poradce. A pak, já jsem také odborník - mám schopnost dorozumět se s lidmi, hledat řešení. Dle mého soudu není podstatná odbornost, ale charakter.
Otázka: Prvním velkým úkolem radních bude volba generálního ředitele. Jaký by podle vás měl být?
Odpověď: Nebyl jsem moc nadšený mladíčky, kterým nebylo ani třicet a dostali na starost takový kolos. K řízení velké televize musí být určité zkušenosti, člověk se nesmí složit pod prvním velkým nákladem. Generálního ředitele si představuji jako zkušeného, vzdělaného a tvůrčího člověka.
Otázka: Proč si myslíte, že volba padla právě na vás?
Odpověď: Rada je složena z mnoha výrazných a známých osobností, V jejich čele tak musí stanout člověk, který je dokáže v dobrém slova smyslu zkrotit, usměrní jejich intelektuální potenciál do něčeho konkrétního. Možná právě z toho důvodu jsem byl zvolen. S podobným krocením intelektuálů už mám totiž dostatek zkušeností z vedení divadla.
Otázka: Do čela Rady ČT jste se dostal kvůli největší krizi v ČT za posledních deset let, Většina herců Jihočeského divadla se v té době jednoznačně postavila na stranu stávkujících zaměstnanců televize. Na čí straně jste stál vy?
Odpověď: Víte, já si myslím, že pochybily obě strany. Nechci to nějak konkretizovat, ale jedna strana pochybila ve svých schopnostech vést diskusi a druhá ve schopnosti udržet mantinely uplatňování svých požadavků...
Otázka: Nejdůležitějším úkolem rady bude nyní volba ředitele České televize. Máte už představu, kdy by mohl být nový ředitel zvolen?
Odpověď: Ta volba je pro budoucnost ČT tak důležitá, že ji rozhodně nelze uspěchat. Předběžně jsme mluvili o tom, že nový ředitel by mohl být znám někdy na podzim...