LOUČ |
motto: Karl Kraus měl Pochodeň, já to zkouším s Loučí... © Milan Šmíd |
|
občasník informující o světě žurnalistiky a médií |
|
č.10 - 30.10.2000 |
|
Co znamená pád ředitelky Prima TV? |
Na okraj týdne 23.-30.10.2000
* 24.10. Rada ČR pro R a TV vysílání zastavila správní řízení ve věci vlastnictví držitele licence FTV Premiéra, takže padla má domněnka o tom, že by ČSOB měla šanci domoci se svých vlastnických práv v Domeaně a tedy i v Primě TV prostřednictvím správního řízení Rady. Krátce nato 27.10. z funkce ředitelky Prima TV odchází Kateřina Fričová a s ní i programový ředitel Petr Koliha. Zda ty dvě události mají nějakou souvislost nebo zda jde jen o časovou shodu okolností, o tom asi nejlépe ví sama Kateřina Fričová. K této události jsem připravil zvláštní komentář a přílohu.
zpět* Minulý týden Sněmovna vyškrtla z programu své 28. schůze bod číslo 94, volbu členů Rady pro R a TV vysílání. Takže volba chybějících tří členů se opět (od července již podruhé) odsouvá do schůze příští. Mezitím 25.10. se v Lidových novinách Petr Žantovský ohradil proti článku "Klausův poradce má sedět ve vysílací radě" a vyvrací nepřímé obvinění poslance Mlynáře, že by byl "zasloužilým a loajálním straníkem". Já se však přiznám k tomu, že mně by byl slušný straník, třeba i s jistou dávkou loajality, v Radě milejší než Petr Žantovský, o kterém Josef Chuchma v MF DNES nedávno (13.3.2000) napsal, že je to "prověřený vykuk a ekvilibrista, který se při průchodu pomalu už desítkami aktivit a institucí rozhodně nezdržuje detaily." Tato věta byla napsána v recenzi sborníku Média a moc, který Petr Žantovský s jistým Viktorem Bezdíčkem dávali dohromady a do něhož vpašovali trapnou parodii "Jan Hehe: U nás se to stát nemůže", což vedlo k tomu, že Syndikát novinářů ČR uváděný v tiráži jako spoluvydavatel se od sborníku - jinak nijak příliš valné úrovně - distancoval. Jiný recenzent, Ondřej Neumann v LN 1.4.2000, se nechal slyšet, že ta parodie je "nejapné dílko urážející novináře, politiky a vlastně i všechny občany", a že "tento fiktivní příspěvek "závislého" politika je žhavým adeptem na vydavatelskou blbost roku." Bude-li Petr Žantovský do Rady zvolen, máme se na co těšit.
zpět* Ofenziva generálního ředitele ČT Dušana Chmelíčka, kterou jsem komentoval minulý týden, nepřinesla velký výsledek. Rada ČT i nadále trvá na své kritice, což dala najevo v zápise ze své schůze 24.10. Ve věci údajně nedostatečných informací ČT o zasedání MMF a SB v Praze, se Rada nenechala zviklat štosem přepsaných pořadů a desítkou natočených kazet a konstatovala, že "kritika Rady ČT se ve větší míře ani tolik netýká toho, co na obrazovkách bylo, jako spíše toho, co chybělo." Chmelíček však zatím může být klidný. Nezávislí radikálové typu Jany Dědečkové nebo Milana Rejchrta nic nezmůžou do doby než oposmluvní stranické centrály vydají signál, že přišla chvíle, kdy Chmelíček by měl končit. A ta chvíle tady zatím - alespoň podle mého názoru - není.
zpět* Celý týden jsem sledoval reakce na zvýšení cen služeb společnosti UPC, k čemuž jsem se vyjadřoval minulý týden . David Litvák, jehož článek jsem komentoval, udělal shrnutí situace 27.10. v článku UPC a Mistral - co víme po týdnu. Srovnání cenotvorby monopolní UPC s cenotvorbou ostatních kabelovek v oblasti kabelové TV je poučné - v podstatě potvrzuje to, co neustále tvrdím, a čemu jsem věnoval téměř jednu celou Louč č.4. Jenom mne mrzí, že ještě žádný žurnalista při referování o této záležitosti nevyužil zdroj , který jsem veřejnosti nezištně nabídl minulý týden, tj. rozhodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěž v Brně ve věci správního řízení čj. S 79/99-230 vedeného k návrhu UPC.
zpět* 23.10. vyšly Hospodářské noviny v nové grafické úpravě a s novým formátem příloh a já si troufám říci, že jejich grafika dnes - po vylepšení formátu z 1.10.1997 - patří k nejlepším. Teď jde ještě o ten obsah, který u HN tradičně bývá dosti nevyrovnaný. Zajímavé materiály se střídají s PR informacemi firemní sféry klouzajícími po povrchu toho, co se v našem hospodářství skutečně děje. Je to asi dáno i nevyrovnaným obsazením redakce. Jak chtějí HN získat image seriózního deníku, prosazujícím etiku podnikání, když jeho autor otevřeně vyzývá ke spekulacím s doménami, což je činnost, která sice nemusí protizákonná, ale zcela určitě je neetická. Viz diskuse k tomuto článku.
(Zdravím tímto Mirko Raduševiče, šéfredaktora www.ihned.cz, který byl kdysi naším kolegou na fakultě a který se později stal pionýrem internetové žurnalistiky, jenž jako první v Česku na jaře roku 1995 umístil obsah tištěného média (Mladý svět) do kyberprostoru.)
* 26.10. jsem si v servisu Reuters přečetl zprávu, podle níž posun zpravodajství BBC z 21.00 na 22.00 zvýšil jeho sledovanost. O tom jak situace vznikla, informoval nedávno Jan Čulík v Britských listech Mně zaujala na té věci skutečnost, že zatímco komerční ITV musela žádat licenční orgán ITC, aby jí vysílací čas své zpravodajské relace povolil posunout (vysílali ve 22.00, nakonec jim ITC povolila z tohoto času odejít, nyní by se tam rádi vrátili), tak BBC se mohla rozhodnout o své vůli a musí nyní pouze dokazovat, že jednala v souladu s Chartou BBC. V této souvislosti člověka přepadá nostalgie, když si připomene poměry u nás. Právě při studiu dokumentů o Primě jsem si všiml, že když se Prima v roce 1994 stala celoplošnou stanicí, současně se satelitní licencí a terestrickými frekvencemi dostala tuto podmínku:
Hlavní zpravodajská relace nebude uváděna v časech shodných s uváděním hlavních zpravodajských relací provozovatele TV vysílání ze zákona na programu ČT1 a držitele licence k celoplošnému televiznímu vysílání CET 21 a zpravodajství bude zajišťováno v souladu s pravidly nezávislé žurnalistiky.
Tato podmínka z licence FTV Premiéra v roce 1996 zmizela, také díky těm, kteří v roce 1995 tak závažným způsobem zdeformovali naši vysílací legislativu, ale dnes by rádi opět do ní mluvili.
* Na této adrese najdete kameru v pracovně lotyšského ministra financí Gundara Berzina. Přenášen je jenom obraz, nikoli zvuk a pokud je kancelář prázdná, text uvádí důvod nepřítomnosti. Kamera se má prý vystřídat u všech pěti ministrů, které má lotyšská Lidová strana ve vládě.
zpětCo znamená pád ředitelky TV Prima?
K pochopení, co znamená odchod Kateřiny Fričové z místa ředitelky televize Prima, je třeba znát alespoň rámcově historii této stanice.Shromáždil jsem sice výtah z některých dokumentů, ale ty si vyžadují ještě další komentář.
Uvedením do provozu žižkovské věže a zrušením dočasného (doba dočasnosti= 40 let) umístění televizního vysílače na petřínské rozhledně se uvolnil v roce 1993 v Praze 24.kanál.
O licenci požádala FTV Premiéra, takto společnost Marie Poledňákové a Jitky Markvartové. Jak bylo dobrým zvykem, do projektu se - alespoň pro forma - zapojily respektované osobnosti, zde hlavně Jiří Menzel - viz příloha.
Jitka Markvartová jako bývalá referentka Filmexportu měla dobré konexe v Itálii, odkud pocházel i první financiér společnosti Premiéra TV a.s., která veškeré vysílání pro FTV Premiéru organizovala. Byl to podnikatel Mario Volani. Někteří lidé říkají, že do toho byznysu šel hlavně proto, protože se domníval, že tu obchodní účast se ziskem střelí Berlusconimu. Důkazy o tom chybějí, nesporným faktem však je, že peněz měla Premiéra od začátku velice málo. Začala vysílat 20.6.1993 jako lokální pražská stanice. Pro její zpravodajství v improvizovaném studiu z Kongresového paláce pracovaly pouhé dva štáby, odpoledne se vysílal nepřeložený satelit, tehdy hlavně SuperChannel. Repríza kdysi slavné Ságy rodu Forsythů proběhla bez ohlasu. Paní, ženy a dívky přitáhla jedině první telenovela v Česku - italský Břečťan.
Po Praze kolovaly skazky o tom, jak Jitka Markvartová netrpělivě čekávala na letišti na pana Volaniho, když hrozilo vypnutí vysílače pro neplacení faktur radiokomunikacím. Po roce 1992 se Berlusconiho Fininvest začal dostávat do problémů a ztratil zájem o východní trhy. Také Mario Volani už po půl roce začal ztrácet trpělivost, leč objevil se nový zájemce - Investiční a poštovní banka. Ta v průběhu roku 1994 koupila od Volaniho a Poledňákové s Markvartovou celou FTV Premiéra i její servisní společnost Premiéra TV a.s. Jednatelem držitele licence se stává Pavel Hadinec, takto prodloužená ruka Libora Procházky.
Rok 1994 byl významný také v tom, že FTV Premiéra při udělování satelitní licence dostala možnost vysílat z lokálních a regionálních terestrických kmitočtů, čímž se jí otevřela cesta od regionálního k celostátnímu programu. Převod majitele licence proběhl bez problémů, protože v tomto období šla Rada ČRRTV Premiéře a IPB vysloveně na ruku. Zdůvodnění se nacházelo v tom, že TV NOVA by měla dostat konkurenci, a že konkurence přináší pestrost, kvalitu atd.atd.
Do Premiéry tedy plynuly další peníze, ale na sledovanosti a výdělečnosti se to nijak neprojevovalo, rozšiřování signálu probíhalo pomalu a diváky ovládla TV NOVA. První větší nárazová kapitálová infuze přišla na jaře 1996. Do Premiéry TV a.s. vstoupili další investoři: KIS, Česká pojišťovna a Koženého partner Stratton Investment. Bývalého ředitele Mejstříka vystřídal sám Miloš Petana, o kterém se říkalo, že to byl právě on, který zprostředkoval prodej Premiéry lidem z IPB. Záměr byl jasný - vyfešákovat Premiéru a pak ji prodat zahraničnímu zájemci. Byla vyhlášena strategie - budeme alternativou Novy, pustíme se s ní do křížku.
Čas od času IPB rozšiřovala zprávy o tom, že o koupi Primy je prý velký zájem. Z těchto mraků však nikdy nezapršelo a proslýchalo se, že ty zprávy měly jen zvýšit poptávku po Primě, protože většině skutečných zájemců (ať už to byl jednou Murdoch, jindy CLT, jindy zas Chemapol) se nechtělo kupovat stanici s tak nízkým podílem na televizním trhu a se stále rostoucími dluhy.
Konfrontační strategie - budeme konkurovat TV NOVA - vyvrcholila v lednu 1997. Do Premiéra a.s. přišla další nárazová infuze kapitálu (mluvilo se o 500 miliónech). Premiéra TV se změnila na Prima TV. Za drahé peníze se nakoupily filmové trháky do večerů (seriál filmů s kosatkou Willy, Formanův Amadeus), rozšířilo se zpravodajství, leč výsledky měřené sledovaností (tak žádané zahraničními kupci) se stále nedostavovaly.
A tak v létě 1997 dochází k dohodě mezi dvěma hráči na poli terestrické komerční televize. Ta dohoda se na veřejnost nikdy nedostala, kdo ví, zda měla nějakou psanou podobu, my o ní víme pouze z následných aktů, dnes by se o ní hovořilo jako o "opoziční smlouvě".
Prima TV opouští svoji konfrontační strategii, tiše přiznává své podřazené postavení na trhu, namísto konfrontace nastupuje jistá spolupráce a koordinace (nákup filmů, dělení o sportovní přenosy z MS v ledním hokeji apod.), což na druhé straně nebrání TV NOVA, aby bezostyšně uzmula Primě její úspěšné programové formáty (např. Carusošou). Železný na oplátku vysílá v prosinci 1997 do TV Prima partu svých lidí, kteří zde mají vykonat funkci záchranného komanda. Ředitele Petanu nahrazuje ředitelka Kateřina Fričová.
Kromě toho dochází k rozsáhlým změnám ve vlastnické struktuře organizací kolem Prima TV. Objevuje se zde Beseda Holding, původně jakýsi merchandisingový nástroj lidí kolem TV NOVA, do něhož 40 procenty vstupuje IPB. Beseda Holding se měl stát spoluvlastníkem zadlužené Premiéry TV (75% opce), mediálního zastupitelství Premédia (75%), ale také zbrusu nově vytvořené společnosti Prima plus a.s. (75%), která mohla začít s výrobou a vysíláním programu na zelené nezadlužené louce. Schema je možné nalézt na stránce ČNTS, v grafu, který údajně předkládal Železný zástupcům SBS v roce 1998. V základě ten graf souhlasí do dneška, i když se v detailech měnil (viz další text).
Z Premiéry TV odešlo studio a program, zůstaly v ní jenom technické věci, vztahy k radiokomunikacím a k firmě Czech Link, společnosti zajišťující satelitní distribuci signálu. Dluhy, které v Premiéře a.s. přesáhly 1,5 miliardy Kč, se podařilo novými vlastnickými poměry naředit prostřednictvím objevivší se Domeany takto: Domeana 47%, KIS 14%, Č.pojišťovna 10% a IPB 29%. Tak alespoň uvádí vlastnické poměry příloha sněmovního tisku č.341 (dodatek ke zprávě RČRRTV), který bohužel na www.psp.cz vystaven není.
Jaký byl smysl této opoziční dohody? IPB získala podporu TV NOVA při zhodnocování licence Prima TV a podařilo se jí novou vlastnickou strukturou vzdálit od sebe rizikové úvěry. Železný pak získal jistotu, že Primu kontroluje natolik, aby nemohla být prodána nějakému silnému zahraničnímu partnerovi, který by silou svého kapitálu a programových zdrojů mohl TV NOVA v budoucnu ohrozit. Jen pro zajímavost - tehdy se uvažovalo také o tom, že do tohoto spolku komerčních televizí pod střechou Beseda Holding bude přijat i Martin Kindernay se svoji Galaxií. Železný však od TV Galaxie dal ruce pryč v okamžiku, když zjistil, že toto partnerství bylo pro něj jen jednosměrnou ulicí, kterými putovaly peníze směrem ke Galaxii TV, aniž by z toho partneři Galaxie měli jakýkoli prospěch.
Tady si dovolím odbočit. V polovině devadesátých let zde byly dvě komerční televize - jedna bohatá a jedna chudá - a každá z nich měla rozdílnou firemní kulturu. V TV NOVA to byla kultura západního stylu, kde dobře motivovaný a zaplacený personál se snažil o to, aby prosperoval především podnik. V Premiéře/Primě to byla kultura českého stylu, kde hlavním zájmem personálu bylo, aby podnik mu dával obživu, na prosperitě podniku nezáleželo, co na tom, že může zkrachovat, hlavně že já teď z toho něco mám. Tou kulturou byl zasažen i management, pokud to nebyl právě on, který svým chováním udával tón.
Ať máme vůči Vladimíru Železnému jakékoli výhrady, prosperita Novy byla založena také jeho zásluhou, že si dokázal vybrat do klíčových funkcí dobré profesionály (převážně z řad pracovníků ČST). Na tom nic nemění fakt, že doba mu nahrávala podobně jako kdysi Čubovi ve Slušovicích. V obecně nízké platové hladině mohl nabízet násobky platů.
Jedním z těchto profesionálů byla i Kateřina Fričová. Když přešla do Primy, dostala jasný úkol - do dvou let přivést hospodaření Primy Plus z červených do černých čísel. Ačkoliv výsledovku za rok 1999 nemám k dispozici, domnívám se, že se jí to podařilo.
A proč tedy odchází? Svým způsobem jde tady o dozvuky zemětřesení způsobeného pádem IPB v červnu letošního roku. Podívejme se na situaci držitele licence FTV Premiéra a jejích servisních organizací.
FTV Premiéra s.r.o. byla ve stoprocentním vlastnictví IPB, která ji vloni se souhlasem Rady převedla na Domeanu, kterou dnes ovládá GES Holding (Ivan Zach), ačkoliv ČSOB se snaží toto vlastnictví v soudním sporu zpochybnit, neboť tvrdí, že převzetím IPB zdědila ČSOB i Domeanu.
Zadlužená Premiéra TV a.s. měla vlastníků více (Domeana 47%. KIS 14%, ČP 10%, IPB/ČSOB? 29%).
Společnost Premedia a.s. prodávající reklamní čas Primy, údajně vlastnil Beseda Holding 75% a IPB/ČSOB? 25%.
A v Primě Plus a.s., ve které se dělá vlastní program a které šéfuje Kateřina Fričová, měl většinu 75% Beseda Holding, (ve vlastnictví Beseda a.s. 60%, Domeana 30%, IPB/ČSOB? 10%) a pouze 25% přímo držitel licence FTV Premiéra.
Ivan Zach, který jako šéf Domeany si činí na Primu TV nárok, tudíž plně ovládal pouze držitele licence FTV Premiéra a potřeboval se dostat do vedení již prosperující Primy plus. Jak média naznačovala, to hádání tam trvalo už nějaký ten pátek, a jak jsem ten problém pochopil, šlo o následující:
Kateřině Fričové bylo ze strany Ivana Zacha a jeho kumpánů nabízeno: budete se starat o program a naši lidé se budou starat o peníze. Fričová však namítala: Abych se mohla starat o program, musím mít také kontrolu nad penězi.
To, že nakonec svůj spor prohrála, si vysvětluji tím, že Zach přitlačil přes Premiéru a.s., která zajišťuje Primě technické zázemí a vysílače, a kterou poslal do konkursu (jsem zvědav, komu ty dluhy zůstanou na krku).
Dalším faktorem pak mohlo být oslabení spoluvlastníka Primy Plus, což jest Beseda Holding. Ten prý původně se změnami v Primě nesouhlasil, ale dostal se ze hry tím, že Železný vyvedl z Besedy veškeré výdělečné činnosti (vydávání ANO, klub Planety Nova, Nova shopping atd.) pod křídla svého partnera MEF Holding (CET 21, Česká produkční), čímž z Besedy Holding udělal de facto prázdnou a bezmocnou skořápku.
Výše uvedené dva odstavce jsou však pouze dedukcí pozorovatele, který zaznamenává fakta, sleduje logiku událostí, ale nikdy nemůže dohlédnout do skutečných zákulisních a soukromých transakcí. Proto je třeba je přijímat s rezervou jako jednu z hypotéz.
Nicméně fakt, že Kateřina Fričová z funkce odstoupila v okamžiku, kdy podmínky se pro ni staly nepřijatelné, svědčí o tom, že patřila a patří k televizním profesionálům.
AKTUALIZACE A OPRAVA 31.10.2000
Výtah z tohoto materiálu byl zveřejněn v Hospodářských novinách 31.10. Krátce nato jsem dozvěděl, že jsem uvedl chybný údaj ve vlastnických poměrech společnosti Prima Plus, kde mezi Besedou Holding a FTV Premiéra není poměr 75:25, ale 45:55, FTV Premiéra (Ivan Zach) tudíž Prima Plus ovládá a nemusí o ni bojovat.
Já jsem se sice jistil tím, že jsem u těch vlastnických poměrů uváděl minulý čas, ale to příliš neomlouvá. Ano, sypu si popel na hlavu, čerpal jsem z údajů, které Prima TV předložila regulačnímu orgánu a parlamentu v loňském roce, a tyto údaje jsem už neaktualizoval. Problém je v tom že přes Obchodní rejstřík skutečné vlastnické poměry zjistit nelze. Posuďte sami.
Zelená saka v TV Prima
Úvaha na dané téma bez odkazů (a důkazů?)
Úvodem jeden příběh ze života. Píše se začátek let devadesátých, skupina mladých počítačových nadšenců využívá svých schopností a doby, která jim přeje, a zakládají firmu. Díky tomu, že věděli, co nový trh potřebuje, firma prosperovala. Problém byl v tom, že otcové zakladatelé sice byli ochotni pracovat dvanáct hodin denně se svými počítači, leč k smrti je nudilo studium předpisů a účetnictví. Takže do firmy byl přibrán kamarád, který z hlediska hardwaru a softwaru, se kterým firma obchodovala, firmě sice nebyl nic platný, ale zato znal obchodní zákoník, daňové zákony a předpisy, věděl jak zacházet s účetními knihami a brzy se také naučil, jak to chodí na obchodních soudech a v bankách, zkrátka odborník na slovo vzatý.
Firma expandovala, rozšiřovala se, přibírala nové aktivity, nové zaměstnance, když tu jednou - právě když se chystala jedna z dalších reorganizací firmy, která se mezitím rozčlenila do dalších společností se složitými vlastnickými vztahy (to vše na doporučení našeho finančního odborníka) - zakladatelé a šéfové firmy zjistili, že ještě jeden krok a jeden podpis, a oni o svoji firmu přijdou a z majitelů se stanou pouhými zaměstnanci. Jejich bývalý kamarád si totiž mezitím vybudoval nejrůznějšími triky a právními kličkami, které oni nepostřehli, takovou pozici, že se stal téměř nepostradatelný a nyní se pokoušel firmu ovládnout.
Otcové zakladatelé dali hlavy dohromady a firmu si uhájili, i když je to stálo nějaké výpalné, kterým museli vyplatit svého finančního wizarda, jenž se s tučným výdělkem - neboť jeho kapitálový vklad do firmy byl v podstatě jen symbolický - odebral do jiných podnikatelských končin.
Na tomto příkladu lze demonstrovat, že zisk, peníze, majetek se dají získávat různým způsobem. Buď prací, když budu vytvářet nové hodnoty, nebo tím, když se k tomu, kdo ty hodnoty vytváří, připojím. To spojení může mít formu vzájemně výhodné symbiózy: za to, že mě vezmeš do party, ti poskytnu službu, kterou potřebuješ. Takové soužití však také může mít formu nerovného partnerství, v němž ti, co vytvářejí hodnoty, jsou když ne přímo okrádáni, tak vykořisťováni šíbry, kteří využívají či zneužívají současného stavu české podnikatelské kultury, kdy drzé čelo, triky ve smlouvách a správně umístěný úplatek (pardon, poradenský honorář) stále vítězí nad poctivě dělaným byznysem.
Já si nemohu pomoci, ale jak už několik let sleduji podnikatele, kteří se točí kolem Primy TV a od loňského roku také kolem TV NOVA, tak mám pocit, že oni náleží do té druhé kategorie, pro které mám pracovní název "zelená saka". Aniž bych chtěl generalizovat, řadu věcí mají společného. Jsou mladí, kolem třiceti let, nemají zábrany, neboť jsou vychováni dobou, která je naučila, že k dosažení cíle lze použít jakýkoli prostředek, nějaká společenská morálka je nezajímá, neboť tahle věc tady definitivně umřela po roce 1968.
Dnes už tito chlapci sice zelená saka a bílé ponožky nenosí. Poučili se a naučili se oblékat. Jejich obleky, košile i boty jsou z módních salonů a barevně sladěny. Leč stále se nenaučili chovat, jsou v podstatě nevzdělaní, neumějí se na veřejnosti kultivovaně vyjadřovat, kdo ví zda znají cizí jazyky a zda dohlédnou za hranice naší provincie, nemají ani vkus při užívání svého bohatství, kde platí zákony novozbohatlíků: demonstrovat sílu vnějšími efekty, užít rychle, hned a teď.
Když jsem viděl v televizi šéfa Domeany Ivana Zacha (v diskusi ČT V pravé poledne, kde se řešily věci kolem Milevska a jeho exportu do Iránu), tak jsem si položil otázku: cožpak takhle vypadají úspěšní podnikatelé, kteří otáčejí stamilióny? Vždyť ten chlapec vypadá jako když neumí pět počítat, chtěl bych vidět jeho školní vysvědčení. Nejprve jsem měl jediné vysvětlení: jsou to vlastně bílí koně, které z pozadí řídí nějací mnohem schopnější a vzdělanější režiséři.
V poslední době mne však přepadá hrůzná myšlenka: a co když Ivan Zach, Jiří Šmejc a ti ostatní jsou skutečně těmi, kteří otáčejí kolečky českého byznysu, kteří udávají tón naší podnikatelské kultury, cvičí s vládou a ovládají dvě celoplošné komerční televize? Co když neexistují žádní režiséři v pozadí? Třeba pět počítat sice moc dobře neumějí, ale zato znají nejrůznější triky a právní fígle, jak obelstít úřady, partnera, obejít uzavřené smlouvy, nedodržet závazky. A navíc, mají peníze na to, aby si objednali zdatné a bezskrupulozní advokáty.
Právě ta vzpomínaná debata V pravé poledne o Milevsku (vláda zarazila vývoz do Iránu, ZVVZ Milevsko žádalo odškodnění od vlády s tvrzením, že za nic nemůže, že nenese žádnou odpovědnost) názorně předvedla, jak Ivan Zach byl silný jedině tehdy, když neúnavně opakoval svůj jednoduchý argument o tom, že na odškodnění státem mají nárok a smlouva, kterou nabízejí, je férová. Jinak se na nic nezmohl. Přitom citace z návrhu smlouvy v podstatě jasně dokazovaly, že smlouva férová nebyla a že v ní byly ukryté pro vládu nebezpečné léčky.
Takže si dokážu představit, jak to asi dnes vypadá s Domeanou, zřízenou původně pouze jako správce majetku IPB, která dnes argumentuje nevyužitou opcí banky na odkoupení akcií a tvrdí, že s bankou - dříve IPB, dnes ČSOB - nemá nic společného. Dokážu si představit, že to je skutečně Ivan Zach a ne nějací lidé v pozadí, který se zaměřili na ovládnutí celého komplexu televize Prima, z něhož chtějí setřást dluhy a další vlastníky, zakomponované do složité struktury v roce 1998 v rámci ředění odpovědností a dluhů.
Poslední vývoj v TV Prima naznačuje, že zelená saka zde vítězí a ti, co zde vytvářeli hodnoty, se dostali do defenzivy.
Jenom jsem zvědav, co si zelená saka s kořistí počnou. Oni ji totiž neumějí spravovat. Oni jenom znají, jak se dá výhodně zpeněžit nebo vytunelovat. Tím hůř pro Primu.
zpětPŘÍLOHA
Historie Prima TV v zrcadle dokumentů
str.31 - 26.11.1992 se konalo veřejné slyšení žadatelů o licenci k provozování regionálního televizního vysílání (24.kanál) pro region Praha - střední Čechy.(...) O licenci se ucházely společnosti R.C.Bunkr TV, agentura T.R.S. (TVPrima), National TV, Kascom a FTV Premiéra. Licence byla udělena společnosti FTV Premiéra s platností na 12 let.
str.36 - Licence udělena společnosti FTV Premiéra s ohledem na kulturní charakter vysílání, servis pro důchodce, burzu a zajištění kvalitního regionálního zpravodajství. Rada zejména přihlédla k osobnostem, které jsou garantem kvality a národního charakteru programu.
str.7 - Dosah signálu Premiéry TV se ve sledovaném období postupně rozšiřoval na 25 % pokrytí území republiky, tj. cca 35 % obyvatel ČR (stav k 31.12.1995)
Příloha č. 7 - Vybrané výsledky výzkumu Mediaprojektu Televizní stanice - podíl na trhu 3. čtvrtletí 1995 - Premiéra TV - 2,7%
str.55 - Kapitola IV. Některé aktuální otázky
(...) V rámci licenčního řízení na satelitní vysílání - kdy satelit je využíván převážně k distribuci signálu k pozemním TV vysílačům - pak v roce 1994 zvítězil jeden ze tří projektů, které s něčím podobným počítaly, projekt FTV Premiéra, s.r.o. Po tři hodiny denně je stejný kmitočet vyhrazen lokálnímu, respektive regionálnímu vysílání, které na vlastní licenci provozuje lokální či regionální televize, zbývajících 21 hodin pak tentýž kmitočet (také na vlastní licenci) provozuje centrální televize, v tomto případě tedy Premiéra TV.
Tento dnes tendenčně zpochybňovaný krok byl tehdy vyústěním snahy vyřešit systémovým rozhodnutím několik problémů najednou:
str.57 - Na svém zasedání dne 23. července 1996 Rada v souladu s 20, odst. 5 zákona č.468/1991 Sb., v platném znění, rozhodla o zahájení správního řízení ve věci neoprávněného provozování vysílání vůči následujícím subjektům:
Ze zdůvodnění:
(...) Jádrem řešeného problému je subtilní právní otázka, kdo je provozovatel vysílání, které činnosti musí konat sám a které může smluvně svěřit jiným osobám, aniž by to znamenalo faktický převod licence.
str.31 - III.1. Správní řízení o udělení pokuty za neoprávněné provozování vysílání
(...) V období od 1.10.1996 do 31.1.1997 se uskutečnila následující jednání a byly předány tyto dokumenty:
b) Premiéra TV, a.s. - FTV Premiéra, s.r.o.
Radě předloženy
27.11.1996 - výpis z obchodního rejstříku FTV Premiéra s.r.o., v němž je nově zapsáno jako předmět činnosti celoplošné televizní vysílání
8.1.1997 - Dodatek č.1 k Druhé smlouvě o spolupráci při provozování vysílání podle licencí č.010/1992 a 012/1994, podepsaný dne 1.11.1996, o jmenování a odvolávání šéfredaktora zpravodajství.
Další požadované doklady byly dodány v předchozím období.
str.71 - FTV Premiéra s.r.o./Premiéra TV, a.s./Prima TV
V následujícím textu jsou oba výše uvedené případy s ohledem na jejich obsahovou souvislost pojednány společně. (...) Na základě zjištěných nedostatků měla Premiéra TV (PTV) postupně učinit následující opatření:
(...) Účastník řízení nedostatky odstranil. Rada proto dospěla k názoru, že správní řízení je možno zastavit, avšak takové rozhodnutí nevydala, neboť se vyskytly některé nové skutečnosti.(...)
mš - obsah dalšího rozsáhlejšího textu:
1.7.1997 požádala FTV o souhlas s tím, že 90 procent bude převedeno na společnost Domeana s.r.o. ve stoprocentním vlastnictví IPB. Rada tuto žádost zamítla 21.1.1998, protože mj. "žadatel nedoložil požadované podklady - rozbor bankovních předpisů, které si údajně tuto změnu vynucují.".
Mezitím koncem roku 1997 došlo ke změnám, podle zprávy:
"Představenstvo FTV se rozhodlo ukončit exkluzívní smlouvu s PTV a uzavřít smlouvu s nově vzniklou společností Prima plus a.s." Kromě toho "novou skutečností se stal převod 75% akcií společnosti Prima Plus na společnost Beseda Holding a.s."
str.73 (...) Vleklým a ještě nedořešeným problémem je změna struktury vlastníka ve společnosti FTV Premiéra, s.r.o.
str.55 (...) V únoru 1999 obdržela Rada druhou žádost (první byla v roce 1997), tentokrát již na 100% převod z IPB na Domeanu, s.r.o. (následuje rozsáhlý popis událostí - mš)
(...) Žádost FTV se tak z hlediska zákona o vysílání stala kompletní, a proto Rada dne 17.8.1999 rozhodla o změně ve složení společnosti: souhlasila se stoprocentní změnou v osobách společníků provozovatele z IPB na Domenau, s.r.o. s vkladem 220 100 000,- Kč. (...) Návrh na zápis Radou schválených změn do obchodního rejstříku podala FTV Premiéra 31.1.2000
Řekli o médiích
Otázka: Média mají přece povinnost informovat o válečných konfliktech, nebo ne?
Odpověď: Zkuste se na to podívat jinak. Co kdyby média jednou válčícím stranám řekla: "Dokud se nepřestanete prát, budeme vás ignorovat. Až se dohodnete a uzavřete mír, přijdeme to natočit." Uzavření míru - to už je opravdová zpráva.
Americká futuroložka Hazel Hendersonová, účastnice pražského Fora 2000 v rozhovoru pro Lidové noviny 28.10.2000: Média musejí jít pod povrch věcí.
zpět