| LOUČ č.11 6.11.2000 | |||
občasník informující o světě žurnalistiky a médií| motto: Karl Kraus měl Pochodeň, já to zkouším s Loučí... | © Milan Šmíd | Louč se snaží posvítit i tam, kam nedosáhne světlo internetových zdrojů www.ceskenoviny.cz/media.html, www.mam.cz, www.istrategie.cz, www.idnes.cz, www.ihned.cz, http://www.britskelisty.cz, http://reklama.namodro.cz a dalších URL.
| |
|
Na okraj týdne 30.10.-6.11.2000 Média 2000 - veletržní přílohy HN a "zmrzačená mediální krajina" |
Na okraj týdne 30.10.-6.11.2000
* Ve dnech 1.-3.11. se konal na pražském Výstavišti veletrh Média 2000. Kdysi velkolepá akce letos zaplnila sotva polovinu pravého křídla průmyslového paláce. Na otázku "Splňuje Forum Media 2000 vaše očekávání?" ve Veletržním bulletinu, který vydávala Strategie, Gabriela Bezdíčková ze stánku s časopisem Týden prohlásila: "Zatím moc spokojeni nejsme. Zklamala mě nízká účast vystavovatelů a ani zájem ze strany profesionální veřejnosti tady zatím nebyl moc velký. Zatím tady jsou jen sběrači časopisů."
Ve čtvrtek dopoledne jsem prošel poloprázdnou halou, posbíral časopisy, nechal si šéfem Unie vydavatelů ÚVDT Janem Šustou vysvětlit spor týkající se Média projektu a konfliktů uvnitř ÚVDT a odešel jsem s nadějí, že o prezentaci kvartálních výsledků projektu Média a o odborných besedách se více dozvím na adresách uvedených v záhlaví Louče. Ke speciálním přílohám časopisů Marketing a Média, a Strategie viz zvláštní glosa.
Média 2000 - veletržní přílohy
Stalo se tradicí, že časopis Strategie při této příležitosti vydává jako přílohu jakési výroční číslo, v němž bilancuje uplynulý rok a současnou situaci na trhu médií. Protože letos v únoru ze Strategie odešla část redaktorů se šéfredaktorem Danielem Köpplem pod křídla vydavatelství Economia, kde začal vycházet konkurenční týdeník Media & Marketing, letos byly k mání přílohy dvě.
Až do tohoto týdne jsem měl za to, že M&M tvoří tu perspektivnější část mediamarketingových periodik. Server www.mam.cz je pohotověji k mání než www.istrategie.cz a pod vedením šéfredaktora Marka Stoniše se zdála být Strategie chudou příbuznou. Když jsem však srovnával přílohy výstavy Média 2000, vyhrála to u mne Strategie (od 1.11.2000 s novým šéfredaktorem Vladimírem Bystrovem).
Možná také proto, že ptydepe mediálních zastupitelství a reklamních agentur je mi cizí, a od příloh očekávám, že se dozvím něco o skutečném pohybu ve světě českých médií a nejen o problémech a pseudoproblémech GRP (což je exaktně přesně vypočítávaná hodnota z nepřesných a často dubiozních podkladů a primárních dat - neplatí pro peoplemetry). Takže co mne v přílohách zaujalo?
Článek Pavla Daniela Internetové zpravodajství může přežít i bez spojení s jinými médii v M&M Plus potvrdil mé podezření, že původní internetové zpravodajství je u nás vzácnou květinou mezi množstvím "čistokrevných kompilátů bez jediné vlastní věty" (Jiří Hlavenka).
Článek Proč stále vítězí Televizní noviny v M&M Plus se snaží vypátrat, proč zpravodajství TV NOVA to u diváků pořád vyhrává. Nabízí několik odpovědí: vycházení vstříc cílovým skupinám, zprávy jako příběh, zprávy jako zábava (infotainmet) a fenomén diváckého očekávání, který přepíná nikoli na to, co je nejlepší, ale tam, kde něco zvláštního či nového očekává.
Díky ceníku reklamy v článku Ceny, ceny, ceny jsem si spočetl, kolik asi stála diskreditační kampaň proti ministru financí Mertlíkovi, kterou sdružení akcionářů IPB vedlo na celostránkových inzerátech v hlavních českých denících minulý týden. Vzhledem k tomu, že celostrana v MF DNES stojí 300 000 Kč, odhadoval bych ty náklady na částku 1-2 milióny korun.
Nevím, kdo připravoval kompilát dat a událostí o vývoji médií od starověku po dnešek, umístěný na spodních okrajích stránek celé přílohy M&M Plus. Těch špatných překladů a chyb tam je až příliš. Například:
Ve Strategii stojí za přečtení Tiskový kodex (Publicistické zásady), nedávno přijatý Unií vydavatelů UVDT v návaznosti na ustavení České tiskové rady (ČTR). Takže vedle Etického kodexu Syndikátu českých novinářů je to už druhá samoregulační norma v oblasti žurnalistiky. Jsem zvědav, jak odpovědně a zda vůbec si vydavatelé vezmou k srdci plnění zásady č.6 Ovlivňování, která mj. praví, že tisk "musí vždy dbát o jasné rozlišení mezi redakčním textem a zveřejněním za účelem reklamy či jiné propagace."
Jak jsem z obou příloh vyrozuměl, u televizní reklamy dochází k jisté nasycenosti v tom, že zajímavé vysílací časy jsou vyprodané už několik měsíců předem. Vlasta Roškotová v článnku M&M Plus Televizní trh v roce 2000 v této souvislosti uvádí:.
"Uvedená situace neuspokojené poptávky po televizní reklamě nastoluje logicky otázku, zda nezměnit legislativní omezení a neuvolnit České televizi více prostoru pro vysílání reklamních spotů. Dnes v ČR může vysílat veřejnoprávní televize 6 minut reklamy do hodiny a nesmí přerušovat pořady. Pro srovnání např. polská a rumunská televize veřejnoprávní televize vysílá 12 minut a ruská dokonce 15 minut reklam v hodině."
Co k tomu dodat? V zájmu uspokojení potřeb našich reklamních agentur - vzhůru na Východ?
HN a "zmrzačená mediální krajina"
aneb Když redaktor svému zdroji zobe z ruky
S výjimkou článku o peoplemetrech v TV3, který vychází ze zprávy ČTK, je zdroj informací zbývajících tří materiálů průhledný. Je jím Milan Brunclík, jenž vystupuje jako prezident Unie občanských elektronických médií, a který už deset let lobbuje pro to, aby on a jemu podobní měli přístup k veřejným penězům, za něž by si mohli provozovat své vlastní malé televize.
Redaktor Jaroslav Novák podepsaný pod všemi příspěvky si nedal práci, aby se alespoň trochu seznámil s problematikou televizního vysílání a zpochybnil Brunclíkovy utopie typu "místní televize představují pro prvé desetiletí 21. století vůbec nejdynamičtější mediální oblast."
Kdyby si totiž pan redaktor na internetu vyhledal zprávu RRTV s kapitolou o regionálním a lokálním vysílání, nenašel by tam ani Brunclíkovu regionální televizi Turnov, ani televizi Comvision (citovaný ředitel Petr Horák), ba ani karlovarskou regionální televizní stanici Duha, za kterou prý ruští podnikatelé zaplatili 10 miliónů korun (viz popisek k fotografii), ale našel by tam přílohu IV/14, která se problematikou lokálního a regionálního vysílání speciálně zabývá.
Když už o někom píše, pak by snad mohl vědět, že pan Brunclík v Turnově vysílá - lépe řečeno šíří místní informace, občas i televizní pořady - pouze na základě GP (generální povolení/licence) ČTÚ, a že Comvision a Duha jsou produkční servisní společnosti a nikoli vysílající stanice.
Kdyby o televizi a měření její sledovanosti něco věděl, nemohl by pak napsat větu, že "Regionální stanice mají velmi vysokou sledovanost. Přesné průzkumy sice neexistují, ale majitelé studií ji odhadují na devadesát procent."
Smysl celého článkového cyklu lze rozklíčovat z materiálu "Kabel je na ústupu", který už svým titulkem vzbuzuje jisté pochybnosti. Nejdříve autor napíše větu: "Dalších 27 stanic vysílá na nízkých frekvencích." (měl na mysli zřejmě "nízké výkony", omluvme ho), aby pokračoval: "Jejich osud je však nejistý. Většině z nich končí licence a jejich další osud se odvíjí od moratoria na přidělování televizních licencí, na kterém se dohodli poslanci s RRTV. Na jejich vzdušný prostor (napsáno poeticky, leč technicky nesmyslně) si totiž brousí zuby zájemci o vytvoření páté celoplošné televize."
A je to z pytle venku - lobbing jako vymalovaný, navíc se zkreslenou informací. To moratorium je totiž vyhlášeno nikoli kvůli nějaké páté síti (zde TV3), ale kvůli nutnosti zavádění terestrické digitální televize DVB-T.
Na jedné straně mohu mít pro snažení Milana Brunclíka pochopení - konec konců před lety jsme se potkávali na fakultě, když našim studentům poskytl tréningový prostor v tehdejším studiu Kabel Plus v Mladé Boleslavi. Ale na druhé straně se děsím toho, že by tyto utopické a od reality naprosto odtržené názory mohly najít ohlas u našich poslanců, kteří by zplodili zas nějaký materiál, jako byl tento na jaře, jehož poselství bylo jasné:
My, co bychom tak rádi provozovali svoje malá lokální televizní studia, poté, co jsme zjistili, že nás trh neuživí a že pokladny obcí a měst jsou prázdné, bychom si rádi ukousli z koláče, který má dnes z poplatků a reklamy Česká televize. A to nejlépe tak, aby nás ČT musela zaměstnat a my bychom si dělali, co chtěli.
Komentáře Adama Drdy
aneb Saturnin poprvé
Prosím, abych nebyl špatně pochopen: já nechci, abychom všichni mysleli stejně a měli na věci stejný názor, mně nevadí, když je někdo vyhraněně pravicový nebo levicový a nezastává moji pozici inklinující ke středu, jenom bych si přál, aby fakta "seděla" a slova byla používána v pravdivém - tj. realitou prověřeném a obecně uznávaném - kontextu.
O tom, že dosti pravidelně využívám jako informační zdroj české vysílání BBC, jsem tady už jednou psal.
Tuhle 27.10. opět poslouchám komentář BBC k rozpravě Sněmovny o daních a docela mě potěšil jeho začátek. Metaforické přirovnání opozičních partnerů ČSSD a ODS k postavám z grotesky Tom a Jerry má něco do sebe. I současnou situaci v parlamentu komentář dosti jasně a srozumitelně nastínil.
Ale pak to přišlo: Nejdřív se musela dát facka vládě za neefektivní soudy a výběr daní - budiž, je věcí názoru, kdo za to může, a názor je právem komentátora. Ale tvrzení, že "po padesáti letech komunismu" jsou tady lidé otupělí, a že občan "podle současných daňových sazeb pracuje šest měsíců pro stát a teprve pak pro sebe," jsou - lidově řečeno - poněkud "mimo mísu".
Rád bych, kdyby mě Adam Drda poučil, jak těch padesát let počítá - zda od roku 1939 do roku 1989, nebo od roku 1948 do roku 1998. V obou případech vidím určité zádrhele.
Ten druhý lapsus je spíše terminologický. Když už opisuji od svého guru Václava Klause a jeho Manifestu srdce a rozumu, tak by to opisování mělo být přesné. Klaus tam totiž říká: "Proč musíme z každé námi vydělané koruny dávat téměř polovinu státu, aby se nám vracela zpět v podobě služeb, které bychom si sami uměli vybrat jinak, lépe a levněji?"
Někteří komentátoři ty povinné platby různého druhu (daně + zdravotní + sociální pojištění) sesypali do jednoho pytle s názvem "daně" a ani se při tom nezačervenali (mám na mysli také komentátora jednadvacítky ČT Dědiče).
O přesnost termínu jde i v druhém případě, kdy Adam Drda o čtyři dny později 31.10. v komentáři BBC k problému pamětní desky zahynulých Romů v koncentračním táboře Lety u Písku doslova řekl: "Výraz "koncentrační tábor" je terminus technicus - označuje se jím místo, do něhož se svážely budoucí oběti genocidy a tábor vyhlazovacích."
Předpokládám, že Drda umí anglicky a proto mu nabízím slovníkové heslo z Encyclopaedia Britannica, ze kterého se může dozvědět, že ten jeho "terminus technicus" má poněkud jiný a širší rozměr, že koncentrační tábory byly a jsou různého druhu, že se používaly už za burské války, a že to byla až německá odrůda fašismu, nacismus, který je - a to ještě ne ve všech případech - přeměnil na tábory vyhlazovací.
Ono je to těžké. Při pohledu na vzdálenou minulost se vždycky stírají detaily, až nakonec ta minulost dostane podobu jakéhosi zjednodušeného mýtu. Leč ten mýtus by měl vycházet z ověřených a nezkreslených faktů a neměl by být v rozporu s historickou pravdou. A já mám pocit, že žijeme ve světě plném falešných mýtů z minulosti i ze současnosti, šířených a vytvářených povrchními nebo ne dost vzdělanými komentátory.
zpětNejdarebněji zkreslovaný citát
aneb Saturnin podruhé
Nicméně jedna část tohoto komentáře mne opět přesvědčila o tom, jak velká je závislost některých našich politiků na několika málo dosti primitivních poučkách nabiflovaných v rychlokursech politických a ekonomických dovedností. Cituji:
"Uvedenou tezi (tj. teze, podle níž přehřátá aukce s velkými náklady se zpětně promítne do ceny služeb pro koncové zákazníky - pozn.mš) lze samozřejmě zpochybnit s pomocí poučky o neviditelné ruce trhu, která přece sama na principu poptávky a nabídky určí, co je a není ekonomicky rentabilní."
K tomuto textu mohu nabídnout odkaz na článek Today's Most Mischievous Misquotation, jehož název by se dal přeložit jako "Nejdarebněji zkreslovaný citát dnešní doby" s podtitulem "Adam Smith to nemyslel tak, jak se o něm často říká". O co jde? Právě o neviditelnou ruku trhu.
Na webové stránce www.bibliomania.com je plný text Smithova díla Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Pokud projdeme textem celé knihy s vyhledávací funkcí "find", zjistíme, že spojení "invisible hand" (neviditelná ruka) se tam vyskytuje jednou jedinkrát.
Autor článku Jonathan Schlefer navíc ukazuje, jak Paul Samuelson do své učebnice, která se stala od padesátých let biblí ekonomů, tento citát "zhustil". Citát v plném znění z této kapitoly byl později do učebnice upraven takto.
Tím samozřejmě zmizely souvislosti, za jakých byla teze o neviditelné ruce trhu vyslovena. Například, že je účinná "v tomto, podobně jako v mnoha jiných případech", tedy nikoli vždy a za každých okolností. Nebo, že Smith ve své knize polemizuje s tehdejší ekonomickou naukou merkantilismu, ve které Jonathan Schlefer nachází společné rysy se současnými trendy globalizace.
Adam Smith ve svém učení nepochybně "podává sice obecnou, leč určitou formuli ekonomického pokroku. Byla jí liberální ekonomická společnost, regulovaná konkurencí a trhem, a nikoli státem, v níž každý člověk odkázaný na své vlastní zdroje pracoval efektivně pro obohacení společnosti." (John Kenneth Galbraith: Společnost hojnosti), nicméně v jeho díle o bohatství národů najdeme i takovéto citáty:
"Toto uplatňování přirozené svobody několika málo jedinců, které by mohlo ohrozit bezpečnost celé společnosti je a musí být omezováno zákony všech vlád."
Ale abych se vrátil k Vladimíru Mlynářovi. Nejde mi jenom o to uvádět na pravou míru citáty klasiků, byl bych rád, kdyby namísto ideologických pouček lidé - a zvláště politici - používali také svůj rozum. To si snad Vladimír Mlynář skutečně myslí, že v případě UMTS by poučka o neviditelné ruce trhu mohla zafungovat "sama na principu poptávky a nabídky" tak, že by se zvýšené náklady na získání licence do služeb nepromítly? Co je to vlastně ta "neviditelná ruka trhu"? Neprosazuje se náhodou prostřednictvím zcela konkrétních lidských rozhodovacích procesů ve zcela konkrétním prostředí a podmínkách?
zpětŘekli o televizních moderátorech Co má umět moderátor? Především česky. To se dá říct jen o menšině z nich (...) čím dál těěěm odfláknutějšééé dékcéé Merke Všetečkové už dávno není roztomilá (...) A můj druhý požadavek: aby se moderátor vyznal v tom, co čte, aby znal nejen slova, ale i smysl. Někdejší silné osobnosti (Špaček, Bubílková, Tachecí) dojem znalosti smyslu pronášených vět aspoň budily. Jiné se změnily k nepoznání, jako Jitka Obzinová. Kdysi razantní moderátorka s vlastním názorem, kladoucí nepříjemné otázky, působí nyní na Nově, na Klauzemanově "vládní vlnce", jako - s prominutím - McMurphy po lobotomickém zásahu Velké sestry. Vladimír Just, filmový a televizní kritik, Pátek - příloha Lidových novin 3.11.2000
zpět