| LOUČ č.35 14.5.2001 |
| občasník informující o světě žurnalistiky a médií |
| motto: Karl Kraus měl Pochodeň, já to zkouším s Loučí... © Milan Šmíd |
| Louč se snaží posvítit i tam, kam nedosáhne světlo internetových zdrojů www.ceskenoviny.cz/media.html, www.mam.cz, www.istrategie.cz, www.idnes.cz, www.lidovky.cz, www.ihned.cz, http://www.britskelisty.cz, http://www.ram.cz a dalších URL. |
Na okraj týdne 7.-14.5.2001
* Minulý týden se Senát ve výborech připravoval na to, jak na své příští schůzi začínající 16.5. projedná nový zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Z charakteru připomínek mi není dost jasné, zda čtyřkoaličním senátorům jde o prosazení konkrétního politického cíle, nebo zda jim doopravdy leží na srdci kvalita české mediální krajiny v příštím desetiletí. Pokud jim jde o to druhé, myslím si, že by se měli na to dobře odborně připravit. K tématu vysílacího zákona jsem se od března vyjadřoval nejméně devětkrát. Ačkoliv jsem si vědom marnosti svého snažení, učiním tak podesáté.
* Od 6. do 10.5. se v Praze konal 38. Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha. Navštívil jsem zde jednu diskusi (o celoruském kulturním programu KULTURA) a jednu tvůrčí dílnu, neboli workshop (Digitální budoucnost televize). K tomu druhému tématu bych se rád vrátil v komentáři situace (který bude dodán v průběhu týdne)..
* Ve čtvrtek 10.5. vyšly Lidové noviny poprvé barevně. Ze stejné tiskárny je za měsíc bude následovat i MF DNES.
* 11.5. Lauderova společnost CME zveřejnila zprávu o výsledcích svého hospodaření za první kvartál. Ta zpráva se v mnohém neliší od zpráv předešlých, mohl bych tedy zopakovat to, co jsem napsal před pěti měsíci: společnost prodělává, je na pokraji bankrotu, ale stále žije s nadějí, že Lauder něco na českém státu vysoudí. Jedna novinka se tu však přece jen objevuje: CME přestala splácet dluh České spořitelně. Dluh CME u ČS ve výši 335 milionů Kč se za poslední půlrok nezmenšil ani o korunu.
* Zprávu o svém hospodaření zveřejnil také největší investor v naší kabelové televizi, společnost UPC. Také zde není nic převratně nového. Společnost je zadlužená natolik, že agentura Moody snížila rating jejích cenných papírů. Na rozdíl od CME však UPC nezbankrotuje, protože za ní stojí mocný americký kabelový průmysl, který stále předpokládá, že jeho gigantické investice v Evropě v budoucnu přinesou své ovoce. Problém české nebo slovenské UPC spočívá v tom, že obě společnosti nemohou - alespoň pro tento rok - očekávat od bohatého strýčka v Americe žádné velké dotace a proto, aby přežily, musejí si na sebe vydělat tím, že zdraží své služby. Čímž začarovaný kruh: drahé služby protože málo předplatitelů, málo předplatitelů protože drahé služby, se zatím neroztíná. Zahraničním aktualitám jsem věnoval jeden zvláštní příspěvek.
* V neděli 13.5. pořad ČT "Obrazovka" informoval o setkání pamětníků pionýrských dob vysílání Československé televize. Na obrazovce se objevil Ota Suchý, o kterém jsem se zmínil v historické příloze Louče minulý týden, a hovořil zde první správní ředitel ÚTS Praha dr. Miroslav Ráž, kterého zmiňuje i dnešní příloha Louče, věnovaná prvnímu roku televizního vysílání. Do poznámky jsem tu zařadil kompletní sestavu programových pracovníků z roku 1954, když Ústřední televisní studio Praha mělo celkem 58 zaměstnanců.
Senátní intermezzo vysílacího zákona
Jednání výborů naznačilo, že Senát zákon Sněmovně vrátí
Nejprve stručná bilance toho, co se minulý týden dělo s návrhem zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání v Senátu, kde si navlékl podobu senátního tisku číslo 50.
Středa 10.5. - Ústavně právní výbor doporučil návrh zamítnout. Čtvrtek 11.5. - Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu odmítl návrh projednávat, zatímco Výbor pro evropskou integraci (VEI) navrhl jednu a Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice (VVKL) více oprav zákona.
O jaké změny jde? Došlo zde k jakési dělbě práce mezi výbory. Zatímco VEI se zaměřil na prodlužování licencí, VVKL se soustředil - kromě čištění formálních nedostatků - na Radu pro rozhlasové vysílání (RRTV).
Začnu od Výboru VVKL. Na rozdíl od "hasebních" jednoduchých pozměňovacích návrhů poslance KDU ČSL Talíře a poslance US Mlynáře ve Sněmovně (Talíř žádal rozšířit nominaci členů RRTV ze Sněmovny na Senát a Mlynář žádal, aby současná RRTV nebyla pokládána za "Radu podle tohoto zákona" - viz Louč č.30), Senát si dal záležet, aby návrhy ve stejném duchu byly tentokrát lépe a také konsistentně formulovány.
Myslím, že senátnímu výboru VVKL se to povedlo. Nejen žádá, aby se nominace rozšířila na obě komory parlamentu (7 Sněmovna, 6 Senát), ale mnohem podrobněji řeší výměnu současné Rady za Radu zvolenou podle nového zákona. Návrh v přechodných ustanoveních dokonce výslovně zakazuje staré Radě rozhodovat o udělování nových licencí. A co je důležitější - navrhuje se zde skoncovat s Damoklovým mečem nad nezávislostí Rady, tj. s odvoláváním Rady jako celku hlasováním v jedné jediné komoře parlamentu. Novou Radu by podle senátního návrhu bylo možné odvolat jedině v případě, že se na tom shodnou jak Sněmovna tak Senát.
Bohužel, ve věci prodlužování licencí Výbor pro evropskou integraci pod vedením zpravodajky Moserové už tak nápaditý nebyl, takže jeho pozměňovací návrh má totožné znění s Mlynářovým návrhem, které Sněmovna odmítla, a který míří pouze do přechodných ustanovení v paragrafu 68, který by měl být v odstavci 3 upraven takto: "(3) Prodloužení doby platnosti licence podle § 12 odst. 8 se nevztahuje na provozovatele vysílání s licencí, kterému byla licence udělena přede dnem účinnosti tohoto zákona.".
Přeloženo do praktického života - prodlužovat ano, ale nikoli současné licence, ale až ty nové, udělené podle nového zákona. Podle mého názoru tento "antinovácký" paragraf nejen neřeší nedostatečnost současné úpravy, umožňující prodlužování licencí aniž by se vyhodnotily, případně změnily licenční podmínky, ale nemá ani příliš velkou šanci na to, aby se prosadil.
Senátoři zatím nechali beze změny i dvěstěmilionový správní poplatek, proti kterému jsem se vyjádřil již v jiném materiálu. Tři důvody proti automatickému prodlužování licencí jsem uvedl v tomto materiálu. O tom, jak se prodlužují licence v zahraničí, jsem informoval zde. Nemám v podstatě již nic, co bych k problému mohl dodat.
Jenom mě mrzí, že ani senátoři nepochopili, že kritika automatického prodlužování by neměla být vedena antinováckým resentimentem, ale snahou prosazovat veřejný zájem při využívání společného statku - vysílacích frekvencí. A ten se neprosadí tím, že zabráním TV NOVA a TV Prima licence prodloužit, nebo že je "zatížím" paušálními stamilionovými správními poplatky, ale tím, že při prodlužování licencí regulační orgán znovu odborně přehodnotí podmínky, za kterých byla licence udělena a navrhne takové změny, kterou budou ve prospěch jak vysílatele, tak veřejnosti.
Já jsem se to pokusil zformulovat do pozměňovacího návrhu u paragrafu 12, odstavec 8, ve kterém by se věta "Na žádost provozovatele vysílání s licencí Rada dobu platnosti licence prodlouží", doplnila slovy "poté, co Rada znovu posoudí skutečnosti uvedené v paragrafu 17 a vydá rozhodnutí dle paragrafu 18".
Já vím, že je to právnicky neobratné, ale jinak svůj záměr vyjádřit neumím: tj. licence prodlužovat, ale za přesně stanovených licenčních podmínek. Vědí vůbec zákonodárci, jaké licenční podmínky dnes má TV NOVA, TV Prima nebo celoplošná rádia? Pokud je to zajímá u televize NOVA, tak s troskami někdejších licenčních podmínek je možné seznámit se zde.
Třikrát z Británie
BBC a komerce, BBC a poplatky, BSkyB už jen digitálně
Jak informuje Financial Times 7.5., britská vláda asi zprostí BBC obvinění z toho, že zneužívá televizních poplatků k dotování svých komerčních aktivit. Podle přijatých pravidel má BBC striktně oddělovat komerční operace holdingu BBC Worldwide od aktivit veřejné služby vykonávané veřejnou korporací BBC.
Mezi hříchy, které komerční sektor BBC vyčítá, patří:
Vláda nemá moc na vybranou. Pokud nechtěla dát peníze na investice do digitálního terestrického vysílání (umožnila BBC jen malou každoroční 1,5% "digitální" přirážku k poplatku), musí nechat BBC Worldwide vydělávat. Rozhodnutí zásadnějšího rázu se však dají očekávat až po volbách.
Že to ředitel BBC Greg Dyke myslí s zefektivněním činnosti BBC vážně, svědčí i další zpráva o tom, že BBC chce na vybírání poplatků vypsat veřejnou soutěž. Poplatky pro BBC vybírá od začátku vysílání pošta, od roku 1998 (po deregulaci poštovních služeb) konsorcium složené z Post Office (nedávno přejmenované na Consignia), komunikační skupiny WPP a z Bull Information Service; toto konsorcium dostalo právo vybírat poplatky do roku 2005 a BBC ji za to platí ročně 115 milionů liber (ročně se od koncesionářů vybere 2,3 miliardy liber). Od nového výběrčího si BBC slibuje, že se mu podaří snížit počet neplatičů, kteří prý ročně připravují BBC o 120 milionů liber. Jak soukromá firma bude od neplatičů poplatky vymáhat, zpráva neuvádí. (Asi je zde vynutitelnost práva na poněkud vyšší úrovni než u nás.)
Že přechod na digitální vysílání není laciná záležitost, nejlépe ví Murdochova Sky Digital, která pokračuje v expanzi svých satelitních placených služeb. Loňský rok opět vykazuje ztráty, ale také růst abonentů, a to takový, že BSkyB uvažuje o tom, že na satelitu brzy vypne své analogové vysílání. Vedou ji k tomu jednak úsporné důvody za situace, kdy z jejich 5,3 milionů abonentů (ze 24 milionů britských domácností) už jen čtvrt milionu přijímá analogový signál. Ze stejných úsporných důvodů se Sky Digital stahuje z internetových aktivit a snaží se posílit kanály domácího obchodování (home-shopping).